Zeměpis

ČR - základní údaje

Vznik státu: 1. 1. 1993 (po rozdělení Československa)
Podle článku 1 Ústavy České republiky je země svrchovaným, jednotným a demokratickým právním státem, založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
Lid je zdrojem veškeré státní moci, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.
Zákonodárná moc náleží Parlamentu, který je tvořen dvěma komorami - Poslaneckou sněmovnou (200 poslanců volených na 4 roky) a Senátem (81 senátorů volených na 6 let).
Právo volit mají občané od 18 let věku, zvolen do Poslanecké sněmovny může být občan od 21 let věku, do Senátu od 40 let věku.
Výkonná moc náleží vládě České republiky, kterou jmenuje prezident republiky a která je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Státními symboly České republiky je velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. Státní vlajka se skládá z horního bílého a dolního červeného pruhu, mezi něž je vsunut modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k délce je 2:3. Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je nápis "Česká republika". Státní hymnu tvoří první sloka písně na slova Josefa Kajetána Tyla "Kde domov můj?".

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 10 251 079 (k 31. 12. 2005)
Hustota obyvatel: 131 na km2
V počtu obyvatel je Česká republika na 14. místě v Evropě po Maďarsku, Portugalsku a Bělorusku před Řeckem a Belgií.
Národnostní složení: česká - 81,1 %, moravská - 13,2 %, slezská - 0,4 % (celkem 94,7 %); německá - 0,5 %, slovenská - 3,1 %, romská - 0,3 %, polská - 0,6 %, ostatní - 0,2 %.

Administrativní dělení

Kraje: od 1. 1. 2000 - celkem 14
Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj.
- Středočeský kraj - Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník
- Jihočeský kraj - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor
- Plzeňský kraj - Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany, Tachov
- Karlovarský kraj - Cheb, Karlovy Vary, Sokolov
- Ústecký kraj - Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem
- Liberecký kraj - Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily
- Královéhradecký kraj - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov
- Pardubický kraj - Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí
- Kraj Vysočina - Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou
- Jihomoravský kraj - Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo
- Olomoucký kraj - Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk
- Moravskoslezský kraj - Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město
- Zlínský kraj - Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

Okresní úřady byly k 31. 12. 2002 zrušeny, okresy jako územní statistické jednotky nadále zůstaly

Celková rozloha: 78 866 km2
Česká republika leží ve střední Evropě mezi rovnoběžkami 48 stupňů, 33 minuty, 9 vteřin a 51 stupeň, 3 minuty a 22 vteřiny severní šířky a mezi poledníky 12 stupňů, 5 minut, 33 vteřiny a 18 stupňů, 51 minuta, 40 vteřin východní délky.
Nejvzdálenější body republiky mezi západem a východem měří 493 kilometrů, mezi severem a jihem 278 kilometrů.
Svou rozlohou zaujímá Česká republika 21. místo po Maďarsku, Portugalsku a Rakousku, před Irskem, Litvou a Lotyšskem.
Délka hranic se sousedními státy: 2 311,2 km, z toho Německo: 810,7 km, Polsko: 782,5 km, Rakousko: 466 km a Slovensko: 252 km

Průměrná nadmořská výška: 430 m

Územím republiky procházejí hlavní evropská rozvodí (uzlem je Kralický Sněžník) a oddělují povodí Severního, Baltského a Černého moře. Země leží na rozhraní České vysočiny (Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky) a Západních Karpat (Beskydy).

Nejvyšší hora: Sněžka (1 602 m n. m.)
Nejnižší bod: Hřensko (117 m n. m.)
Nejdelší řeka: Vltava (433 km)

Na území republiky jsou 4 národní parky:

největším je Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava
Národní park Podyjí
nejstarším je Krkonošský národní park - KRNAP
nejmladší je Park České Švýcarsko (od 1. 1. 2000)

- Geopark UNESCO - Český ráj od října 2005 - území na rozloze cca sedmi set kilometrů čtverečních zahrnuje např. Boskovské jeskyně a Jičínsko, skalní města Příhrazské, Hruboskalské, Betlémské, Prachovské, Klokočské a Suché skály

Stručný historický přehled

První obyvatelé českého území byli keltští Bójové (odtud jméno Bohemia). V 6. století n. l. území definitivně obsadili Slované z východu

Nejvýznamnější období z bohaté historie: Sámova říše, Velkomoravská říše, panování Přemyslovců a Lucemburků (Karel IV.), období husitské, vláda Habsburků, třicetiletá válka, české národní obrození, rozpad rakousko-uherské monarchie a vznik Československé republiky v čele s T. G. Masarykem, německá okupace, čtyřicetiletá vláda komunistů se znárodněným hospodářstvím a centrálním plánováním, rok 1989 a sametová revoluce a rozpad socialistického bloku, privatizace hospodářství a přechod k volnému trhu. 12. 3. 1999 vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance (NATO), 1. 5. 2004 se stala součástí Evropské unie (EU).

Cestovní ruch

Poslední změny znamenaly otevření se světu, které umožnilo dynamický rozvoj cestovního ruchu. Mimořádným způsobem se rozrostla ubytovací a stravovací kapacita ve všech částech země.

Česká republika je významným turistickým cílem. Nabízí návštěvníkům nejen bohatství historických památek, ale i rozmanité přírodní bohatství, hory, rybníky, jeskyně, lázně s minerálními prameny, folklor aj.

Od momentu přechodu přes hranice vstupuje návštěvník do rozmanitého přírodního prostředí s měnící se krajinou a s mnoha historickými městy a městečky, rázovitými vesnicemi s překrásnou lidovou architekturou, s četnými nedávno rekonstruovanými zámky, starými hrady a kostelíky. Vidět lze neprostupný prales na Šumavě, drsné Krkonoše a Krušné hory, Jeseníky a Beskydy, horolezci oblíbené Prachovské skály či Českosaské Švýcarsko se skalními městy a zajímavými skalními útvary i mnohé krasové oblasti s četnými jeskyněmi. Oblíbená je jihočeská krajina se stříbřitou hladinou stovek rybníků či jihomoravské oblasti proslulé pěstováním excelentních vín, která lze ochutnat v rozmanitých vinných sklípcích.

Země je odedávna známá také pro své vyhlášené lázně a minerální prameny, z nichž nejznámější, zdaleka ne však jediné, jsou západočeské Karlovy Vary a Mariánské a Františkovy Lázně. V posledních letech se začíná rozvíjet i agroturistika, tematické pobyty (jako např. pivovarnictví, gastronomie, vinařství), pobyty s aktivním sportováním či rekreační možnosti pro rodiny s malými dětmi či pro seniory.

Hlavní město Praha se svým jedinečným komplexem historických budov, muzeí a galerií a s nekonečným bohatstvím kulturních programů po celý rok je jistě nejatraktivnější cíl většiny turistů. Česká republika nabízí další dlouhou řadu pozoruhodných památkově chráněných měst a obcí či objektů.

Některé z nich jsou zapsány v seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO: kromě historického jádra hlavního města Prahy jsou to ještě Český Krumlov, Telč, Kutná Hora, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře a oblast Lednicka-Valticka, areál Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži, jihočeská obec Holašovice, Litomyšl - renesanční zámek a historické centrum města, Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice, Brno - vila Tugendhat, Třebíč - židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa.

Pražská NEJ

NEJDELŠÍ

barokní palácová stavba - Černínský palác, Loretánské náměstí - délka průčelí 150 m
eskalátor - na stanici metra Náměstí Míru - 87,2 m
chrámová loď - chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha - délka 124 m
komunikace - Pražský okruh (v provozu 15 km)
mezistaniční úsek metra - Nádraží Holešovice - Kobylisy, trasa metra C - délka 2,749 km
most - Negrelliho viadukt - délka 1 110 m
náměstí - Václavské náměstí - délka 750 m
panelový dům - pravděpodobně dům v osmé městské části v Zelenohorské ulici - délka 300 m, osmnáct vchodů)
potok - Rokytka - délka toku je 36,2 km, z toho 31,5 km je na území Prahy, potok Botič má délku 33,5 km, na území Prahy z délky toku připadá 21 km
ulice - Strakonická ulice - měří 15,5 km

NEJHLUBŠÍ

stanice metra - Náměstí Míru - hloubka 53 m
studna - studna na 3. nádvoří Pražského hradu - hloubka 70 m

NEJKRATŠÍ

mezistaniční úsek metra - Hlavní nádraží - Muzeum (trasa metra C) - délka 425 m
most - Svatopluka Čecha - délka 169 m
potok - Mariánský potůček u Malé Chuchle - délka 1 km
ulice - ulice Jiřího Červeného, P1 Kampa - měří 27 m

NEJMENŠÍ

dům - Anežská 4/1043 - uliční fronta - 2,25 m
chráněné území - Motolský ordovik - rozloha 0,2 ha
rotunda - rotunda svatého Longina (Na Rybníčku)
sídliště - Invalidovna P8 Karlín (bydlí zde necelé tři tisíce obyvatel)

NEJMLADŠÍ

vozovna tramvajová - Hloubětínská vozovna - provoz byl zahájen 11. března 1951

NEJNIŽŠÍ

bod - 172 m n. m. (někdy se udává 177 m n. m.) Suchdol/Drahanské údolí, v místě, kde Vltava opouští hranice Prahy (dno řeky)

NEJSTARŠÍ

barokní zahrada - Valdštejnská zahrada
dochovaná fontána - Zpívající fontána (1564 - 1568)
hotelová kniha hostů - v hotelu Radisson SAS Alcron (začala se psát v roce 1932)
hřbitov - Vyšehradský hřbitov (1887); u kostela sv. Petra a Pavla se pohřbívalo již v 11. století
kavárna - dosud otevřená - Slavia (otevřena v roce 1881 v paláci Lažanských)
meteorologická stanice - Klementinum (od roku 1752)
model Prahy - autor Antonín Langweil, vznikal v letech 1826 - 1834
most - Karlův most (1357)
nábřeží - Smetanovo nábřeží (vybudováno v letech 1841 - 1845)
nádraží - Masarykovo nádraží (roku 1845 zahájen provoz)
nemocnice - Na Františku (1354)
obchodní dům - Haasův dům (1871), Na Příkopě (vedle Koruny)
panelový dům - (i celé ČR) - v ulici U Prefy č. p. 771 v Praze 8 - Ďáblicích, byl dokončen v roce 1955
pivovar - U Fleků (založen 1499)
rotunda - rotunda svatého Martina na Vyšehradě (2. polovina 11. století)
sídliště - sídliště Solidarita, Praha 10 (1946 - 1949, architekti F. Jech, J. Majer, K. Storch)
tiskárna - Hálkova ulice, zakladatelé Dr. Eduard Grégr a syn (1861)
tunel železniční - jednokolejný tunel, délka 104 m, jižní okraj Stromovky, stavitel Jakub Hable, tunel je funkční dodnes jako součást tratě z Masarykova nádraží do Kladna
varhany - v Týnském chrámu, pocházejí z roku 1673, jejich autorem byl Němec Hans Heinrich Mundt
vodovod (veřejný) - zřízen roku 1348 (přiváděl vodu samospádem z pramene v místech dnešní ulice Na Rybníčku ke kašnám na Karlově a Václavském náměstí)

NEJUŽŠÍ

dům - hotel Clementin - Seminářská ulice - šířka 3,28 m

NEJVĚTŠÍ

barokní palác - Valdštejnský palác (vybudován v letech 1624 - 1630)
barokní zahrada - Valdštejnská zahrada - rozkládá se na ploše 1,7 ha
bronzová jezdecká socha - Jan Žižka (autor B. Kafka; výška 9 m, délka 9,6 m, šířka 5 m)
chrám - chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha (vybudován v letech 1873 - 1929; délka 124 m, největší šířka 60 m, výška klenby 33 m)
náměstí v Praze - (i celé ČR) - Karlovo náměstí - rozloha 80 500 m²
okenní růžice - chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha - průměr 10,4 m
ostrov - Císařský ostrov
plavecký stadion - Podolský plavecký stadion
povodeň - roku 2002
prostor románský - Bazilika svatého Jiří na Pražském Hradě
přírodní park - Klánovice-Čihadla (patří sem Cyrilov, Klánovický les, Počernický rybník, V Pískovně, Xaverský háj) - výměra 907,7 ha
sad - Královská obora - rozloha 95 ha
stadion - Strahovský stadion - rozloha 310,5 m x 202,5 m
tenisový areál - Ostrov Štvanice
vinice - Vinice svaté kláry v Troji - rozloha 3,5 ha
zvon - zvon Zikmund (visí v 1. poschodí svatovítského chrámu; největší průměr 256 cm, výška 203 cm, hmotnost 16 500 kg)
zvonkohra - Loretánská zvonkohra - 30 zvonů a zvonků

NEJVÍCE

náhrobky - největší počet náhrobků z pražských kostelů má Týnský chrám, neboli chrám Matky Boží před Týnem (cca 60 náhrobků)

NEJVYŠŠÍ

bod - nejvyšší bod Teleček - 399 m n. m. (Praha 5, lokalita Za hospodou, katastrální území Sobín (za Zličínem směr Chrášťany)
budova - City Tower, bývalá budova Českého rozhlasu na Pankráci - výška 109 m, 30 poschodí (budova již není majetkem Českého rozhlasu)
budova obytná - dům na Slunečním náměstí, P13, Nové Butovice - výška více než 84 m
chrámová klenba - kostel Panny Marie Sněžné, Jungmannovo náměstí - cca 34 m
komín - komín malešické spalovny - výška 177 m
most - Nuselský most - délka 485 m, šířka 26 m, výška 40 m
stavba - Televizní věž Žižkov - 216 m

POSLEDNÍ

jízda autobusu značky Ikarus - provoz ukončen 1. 7. 1999 (linka č. 215 ze stanice Kačerov)
trolejbusová linka - provoz ukončen 15. 10. 1972 (Strahov - Vršovice)

PRVNÍ

archivář - Karel Jaromír Erben (vytvořil první seznam názvů veřejných prostranství v Praze)
autobus kloubový nízkopodlažní (citybus) - vyjel 7. 1. 2002
autobusová linka - provoz zahájen 7. 3. 1908 (Malostranské náměstí - Pohořelec)
barokní palác - Valdštejnský palác (1624 - 1630)
barokní stavba - Kostel Panny Marie Vítězné (1611 - 1613)
botanická zahrada - ve 14. století, rozkládala se na místě dnešní pošty v Jindřišské ulici
čítárna a půjčovna knih - 17. 1. 1775 ji v Karlově ulici otevřel knihkupec W. Ch. Gerle
dálkový let do Prahy - 13. 5. 1911 - Ing. Jan Kašpar z Pardubic do Prahy Chuchle (vzdálenost 121 km překonal za 92 minut)
dostihy - 1906 Chuchle (zahájena činnost závodiště)
elektrická dráha (tzv. Křižíkova tramvaj) - provoz zahájen 18. 7. 1891 (z Letné do Královské obory), ukončen v roce 1902
hasičský sbor - založen v roce 1853 na Malé Straně (v malostranském obecním dvoře v Letenské ulici)
kavárna - v domě U zlatého hada, Liliová ulice (kolem roku 1708)
kino - zřízeno 5. 9. 1907 Viktorem Ponrepem v Karlově ulici (U modré štiky)
knihkupectví (samostatné) - zřídil ho humanista Tomáš Mitis z Limúz, vydavatel díla Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Mitisův krámek se nacházel v Karlově koleji a v roce 1571 zde došlo poprvé v Čechách k prohlídce a zabavení nekatolických knih.
koňská dráha - vyjela roku 1875 od dnešního Národního divadla přes Příkopy a Poříčí ke karlínské Invalidovně
lanové dráhy - provoz obou byl zahájen v roce 1891: 1. lanovka vedla na letnou (provoz ukončen v roce 1922); 2. lanovka vedla na Petřín (po poslední rekonstrukci v roce 1985 je v provozu dodnes)
metro - provoz zahájen 9. 5. 1974 v úseku trasy C Kačerov - Sokolovská (dnes Florenc)
most řetězový přes Vltavu - vedl v místě dnešního mostu Legií, nazýval se řetězový most císaře Františka I. a byl postaven v letech 1839 - 1841
multikino - otevřeno 2. 4. 1996 v Praze 4 v ulici Arkalycká
osvětlení (elektrické) - roku 1884 na Václavském náměstí (40 obloukových lamp)
osvětlení (olejové) - roku 1723 (121 svítidel z Pražského Hradu přes Karlův most a Staroměstské náměstí k mincovně v Celetné ulici)
osvětlení (plynové) - prvních 200 lamp se rozsvítilo 15. 9. 1847 (svítily v Celetné ulici, na Staroměstském náměstí, v Karlově ulici, na Národní třídě a Na Příkopě)
ples (veřejný) - 5. 2. 1840 v Konviktu na Starém Městě
průchod - Železná vrata (1914) - vznikl spojením domu U dvou jelenů o jedné hlavě s domem U stříbrného medvěda
průvodce Prahou - vydán roku 1615 M. Martinicem
socha jezdecká umístěná na veřejném prostranství - svatý Jiří bojující s drakem na Pražském Hradě (1373)
světelný semafor - umístěn mezi ulicemi Jindřišská a Vodičkova 21. 1. 1930
telefonní seznam - vyšel v roce 1883
telefonní stanice (veřejná) - zřízena roku 1882 v domě "U Pohlů" (roh Ovocného trhu a Havířské ulice)
trolejbusová linka - provoz zahájen 29. 8. 1936 (ze Střešovic ke kostelu svatého Matěje)
veřejné městské sady - Chotkovy sady - založeny v roce 1833
veřejný vzlet letadlem - 2. 10. 1910 Chuchle (francouzský letec Gaubert)
věznice - pankrácká věznice (stavba začala na pokyn císaře Františka Josefa I. v roce 1885, dostavěna byla v červenci 1889)
vychovatelna se školou pro "zpustlou mládež" - otevřena 1. 10. 1883 v Libeňském zámku, byla i prvním zařízením tohoto druhu v českých zemích
zahrada palácová vybudovaná v návaznosti na palácový objekt - Valdštejnská zahrada (vznikla v letech 1623 - 1630)
židovský hřbitov - pravděpodobně v místech dnešní Míšeňské ulice

Slunovraty a rovnodennosti

2010-2020

Datum a čas pro slunovraty a rovnodennosti v České republice.

Uvedené časy jsou časy platné v tu dobu v České republice; tj. v březnu a prosinci SEČ, v červnu a září SELČ.

Rozloha států, obyvatelstvo

Státy podle rozlohy: Rusko - 17 075 200 km² (další pořadí zde)
Státy podle počtu obyvatel: Čína - 1 313 973 713 (další pořadí zde)
Úhrnná plodnost: je ukazatel, který uvádí počet dětí na jednu ženu. Niger - 7,46 dětí na jednu ženu v roce 2006 (další pořadí zde)
Přirozený přírůstek: Niger - 35,11 promile v roce 2006 (další pořadí zde)
Střední délka života: je nejvyšší ve státě Andorra, kde je celková naděje na dožití 83,5 let (muži 80,59 let a ženy 86,59 let) (další pořadí zde)
Hustota zalidnění: se uvádí v obyvatelích/km²; nejvyšší má Monako, a to 16 135 obyv./km² (další pořadí zde)
Hrubá míra porodnosti: Niger - 35,11 promile v roce 2006 (další pořadí zde)
Hrubá míra úmrtnosti: Svazijsko - 29,74 promile v roce 2006 (další pořadí zde)
Kojenecká úmrtnost: Angola - 185,36 promile v roce 2006 (další pořadí zde)
Počet obyvatel s HIV: nejvíce obyvatel nakažených HIV má Jížní Afrika (Jihoafrická republika - JAR), a to 5 300 000 obyvatel (další pořadí zde)
Míra urbanizace: státy, kde největší podíl obyvatel žije ve městě: městské státy Monako, Singapur, Vatikán (100 %) (další pořadí zde)

Zajímavosti planety Země

Vzduch obsahuje tolik vodních par, že by stačily zatopit celou zeměkouli až do výše 2,5 km.
Litosféra je rozdělena na asi 20 litosférických desek.
Nejvyšší písečnou dunou světa je Erg Tifernine v Alžírsku. Je vysoká 430 m.
Nejhorší zemětřesení, které zasáhlo Evropu v roce 1755, mělo epicentrum v Lisabonu (Portugalsko). Zničilo město a zabilo nejméně 100 000 lidí. Dosáhlo zřejmě 9,0 stupně Richterovy stupnice.
New York se vzdaluje od Londýna ročně o 2,5 cm.
Nejsilnější zemětřesení bylo zaznamenáno v Chile v roce 1960. Dosáhlo 9,5 stupně Richterovy stupnice.
Nejvyššími vodopády na světě jsou Angelovy vodopády ve Venezuele, vysoké 979 m.
Nejnižší teplota byla naměřena 21. 7. 1983 v Antarktidě na stanici Vostok: - 89,2 ^oC.
Nejvyšší hora Antarktidy je Mount Vinson vysoký 5 140 m.
Nejdelší otřes byl zaznamenán 21. 3. 1964 a trval 4 minuty.
Při - 22 ^oC může vyvinout led působící na horninu na ploše o velikosti poštovní známky tlak až 3 000 kg.
Pokud je mořská voda chladná a slaná, je hustá a klesá ke dnu.
Hustá voda klesá v polárních oblastech ke dnu a hlubinami se šíří k rovníku.
Západoaustralský proud unáší okolo Antarktidy 2000x více vody než řeka Amazonka.
Severoatlantský proud přináší z Karibské oblasti k jihozápadnímu pobřeží Anglie tolik teplé vody, že je tu možné pěstovat palmy.
Bouřkový mrak - cumulonimbus - má značný vertikální rozsah , často až 10 km.
V roce 1883 byl výbuch sopky Krakatoa poblíž Jávy slyšet až na vzdálenost 10 000 km.
Poslední doba ledová skončila před 10 000 lety.
Před 18 000 lety pokrýval ledovec 40 % zemského povrchu, tam, kde je dnes Londýn nebo Washington, byla vrstva ledu silná 1,5 km.
Hloubka Severního ledového oceánu pod severním zeměpisným pólem je 4 261 m.
V roce 1933 byla v Tichém oceánu zaznamenána vlna vyšší než 40 m.
Každá kapka vody ze světových oceánů projde asi jednou za 10 miliónů let komíny černých kuřáků.
Nejvyšší komíny jsou až 50 metrů vysoké. Voda v nich může mít teplotu až 662 ^oC.
Nejvyšší bod Evropy je Elbrus - hora v pohoří Kavkaz.
V Severním ledovém oceánu může tabulový led dosáhnout tloušťky až 50 m.
V únoru 1959 napadlo v Kalifornii v šesti dnech 4 800 mm sněhu.
Tsunami mohou putovat oceánem rychlostí až přes 700 km/h.
Tsunami, která vznikla při zemětřesení poblíž Japonska, zasáhla pobřeží u San Francisca o 10 hodin později.
Největší tsunami, která byla zaznamenána, měřila 85 metrů a zasáhla Japonsko 14. 4. 1771.
Nejhlubší vrt byl proveden na poloostrově Kola do hloubky 12 km.
Nejníže položeným mořem na světě je Mrtvé moře; leží 400 m pod hladinou moře.

Světové zeměpisné rekordy

Rekordy počasí

Nejvyšší naměřená teplota: + 57,8 ^oC (ve stínu) - Al Azízíyah (Libye)
Nejvyšší měsíční průměrná teplota: + 48,9 ^oC - Údolí smrti (USA)
Nejvyšší roční průměrná teplota: + 34,4 ^oC - Dalol (Etiopie)
Nejnižší naměřená teplota: - 89,2 ^oC - polární stanice Vostok (Antarktida)
Nejnižší měsíční průměrná teplota: - 72,0 ^oC - polární stanice Vostok (Antarktida)
Nejnižší roční průměrná teplota: - 56,4 ^oC - polární stanice Plateau station (Antarktida)
Nejvyšší absolutní výkyv teploty: - 71,2 ^oC a + 35,0 ^oC - Ojmjakon (Rusko)
Nejkratší období slunečního svitu: Slunce nevychází 168 dní - severní pól
Největší naměřená rychlost větru: 416 km/h (při povrchu Země) - Mt. Washington (USA)
Nejvyšší roční průměrné srážky: 12 090 mm - ostrov Kauai (USA)
Nejvyšší sněhové srážky: 31,1 m - Mt. Rainier (USA)
Nejvyšší srážky za 1 rok: 26 461 mm - Čérápuňdží (Indie)
Nejvyšší srážky za 1 měsíc: 9 299 mm - Čérápuňdží (Indie)
Nejvyšší srážky za 24 hodin: 1 870 mm - ostrov Réunion (Indický oceán)
Nejprudší déšť: 38,1 mm za 1 minutu - Guadeloupe (Malé Antily)
Nejnižší roční průměrné srážky: 0,5 mm - Dakhla (Egypt)
Nejdeštivější místo: Kauai (Oceánie / USA stát Havaj) - průměrné roční srážky - 12 090 mm
Nejzasněženější místo: Mount Rainier (Severní Amerika / USA - stát Washington) - roční sněhové srážky - 31,3 m
Nejsušší místo: Asuán (Afrika / Egypt) - průměrné roční srážky - 0,5 mm
Největrnější místo: záliv Commoonwealth (Antarktida) - vítr zde dosahuje rychlosti až 320 km/h

Vodstvo

Největší oceán: Tichý oceán - rozloha 179 679 000 km² (50 % rozlohy světového oceánu)
Nejmenší oceán: Severní ledový oceán - rozloha 13 100 000 km² (4 % rozlohy světového oceánu)
Největší salinita: Rudé moře - salinita dosahuje 41 promile. Salinita je obsah solí rozpuštěných v mořské vodě, největší část solí tvoří chlorid sodný NaCl (kuchyňská sůl), a to až 85 % v moři rozpuštěných látek. Kdyby se voda z oceánů odpařila, vytvořila by se na všech kontinentech 150 m silná vrstva soli. Nejnižší salinitu má Baltské moře - 7,2 promile (důvodem je přítok sladké vody do tohoto moře). Průměrná salinita moře je mezi 33 až 37 promile.
Teplota mořské vody: na mořské hladině se pohybuje od - 2 ^oC v Bílém moři až po 35,6 ^oC v mělkých částech Perského zálivu. Teplota je ve velkých hloubkách stejná, má asi 0 ^oC až + 3 ^oC.
Nejrychlejší mořský proud: 29,6 km/h - Nakwakto Rapids v Slingbyjském průlivu v Britské Kolumbii v Kanadě
Nejvyšší vlny: na otevřeném moři byla pozorována vlna vysoká 34 m, vytvořila se během hurikánu. Vlny tsunami vznikají díky podmořskému zemětřesení a sesuvům. Dosahují rychlostí až 800 km/h. Na otevřeném moři jsou to nízké vlny, ale při nárazu na pobřeží narůstají až do výšky několika desítek metrů. V roce 1771 se u ostrovů Rjúkjú vytvořila tsunami, jejíž výška se odhaduje na 85 metrů!
Největší hloubka oceánu: Mariánský příkop (Tichý oceán, 340 km jihozápadně od ostrova Guam) - hloubka 10 924 m. V roce 1959 provedla měření posádka ruské lodě Vitjaz. Zjistila hloubku 11 034 m. Podle posledního měření Japonska (v roce 1984) dosahuje největší hloubka 10 924 (+/- 10 m).
Největší moře: Filipínské moře (Asie - Oceánie) - plocha 5 726 000 km², maximální hloubka 10 830 m
Největší záliv: Bengálský záliv (Asie) - plocha 2 172 000 km², maximální hloubka 3 955 m
Nejdelší průliv: Mosambický průliv (Afrika) - délka 1 760 km, šířka 422 až 925 km
Nejširší a nejhlubší průliv: Drakeův průliv (Jižní Amerika - Antarktida) - šířka více než 1 100 km, délka 460 km, průměrná hloubka 3 400 m (maximální hloubka 5 248 m)
Nejužší mezikontinentální průliv: Bospor (Evropa - Asie / Turecko) - minimální šířka 660 m, délka 32 km, hloubka 33 až 105 m. Průliv mezi Evropou a Asií, spojuje Černé a Marmarské moře.
Nejmohutnější fjord: Vestfjorden (Evropa / Norsko) - 255 km dlouhý záliv mezi severozápadním pobřežím Norska a souostrovím Lofoty
Nejvyšší mořské útesy: Milfordský záliv (Oceánie / Nový Zéland) - břehy vystupují z vody 1 584 m nad hladinou a pod ní ještě klesají do hloubky 400 m. Najdeme jej na Jižním ostrově Nového Zélandu, jde o fjord vymodelovaný ledovcem.
Nejvyšší mořský příliv: záliv Fundy (Severní Amerika / Kanada) - při přílivu stoupá hladina moře v zálivu až o 19,6 m. Záliv v délce 151 km je vklíněn mezi pevninu a poloostrov Nové Skotsko na východním pobřeží Kanady.

Ledovce

Největší plocha mořského ledu: Arktida (Evropa, Asie, Severní Amerika / Norsko, Rusko, USA, Kanada) - rozloha mořského ledu koncem léta 9 milionů km². Rozloha ledu koncem zimy 12 milionů km². Průměrná tloušťka ledu je 3 až 5 m. Souvislé plochy ledu otevřeného moře tvoří tabulový led, silný 2 až 2,5 m. Vlivem vlnění, mořských proudů a přílivu se rozlámou tabule na kry a vytvoří 5 až 6 m vysoké ledové vrstvy, pod hladinou až 3 násobně větší (dohromady 15 až 20 m). Ledové kry na moři nemají svůj původ v mořském ledu. Tyto mohutné plovoucí kry vznikly ulomením (telením) kontinentálního ledovce. Tyčí se až 80 metrů nad hladinou (přitom je to jen 1/9 jejich výšky, zbytek ukryt pod vodou). Tyto obrovské masy ledu mohou díky mořským proudům a větru cestovat do velkých vzdáleností. V Atlantiku až po 36 stupeň severní šířky a mohou ohrožovat i námořní dopravu (např. Titanic v roce 1912).
Největší plocha kontinentálního ledu: Antarktida je z 99 % zaledněná. Rozloha ledu tedy činí 13 802 000 km². Roztáním ledu by vzniklo 24 900 000 km³ vody, čímž by se zaplavilo asi 10 % souše. Průměrná tloušťka ledu je 2 200 m, maximální tloušťka je 4 776 m.
Nejdelší vysokohorský ledovec: Beringgův ledovec (Severní Amerika / USA - Aljaška) - délka je 170 km. Vysokohorský ledovec se plazí z Vrchů svatého Eliáše (Mt. Logan 5 951 m) až k ostrovu Kayak ležícímu u břehu Aljašky. Ledovce se pohybují různou rychlostí. Například alpské se pohybují 80 - 150 m/rok, himalájské 700 - 1 300 m/rok, na pobřeží Grónska je ovšem rychlost až 9 900 m/rok.

Jezera

Největší jezero: Kaspické moře (Evropa, Asie / Rusko, Kazachstán, Turkmenistán, Írán, Ázerbajdžán) - plocha 371 000 km², maximální hloubka 1 025 m. Bezodtokové jezero v nejrozsáhlejší depresi - Kaspické proláklině (- 28,5 m pod hladinou moře). Před asi 12 miliony lety bylo spolu s Černým mořem a Aralským jezerem součástí velkého moře Tethys. Asi 1/3 vody pochází z řeky Volhy. Salinita se pohybuje od 0,05 promile u ústí řeky Volhy po 350 promile v zálivu Garabogazköl. Průměrná salinita je pak 11 až 13 promile.
Největší sladkovodní jezero: Velká kanadská jezera (Severní Amerika / USA, Kanada) - celková rozloha jezer je 244 725 km². Spojený komplex pěti jezer tektonického a ledovcového původu odvodňuje řeka svatého Vavřince do Atlantického oceánu. Největším jezerem je Hořejší jezero - 82 414 km² (větší než ČR). Dalšími jezery jsou jezero Huronské (59 596 km²), Michiganské (57 441 km²), Erijské (25 745 km²) a jezero Ontario (19 529 km²).
Nejhlubší jezero: Bajkal (Asie / Rusko) - maximální hloubka 1 637 m (průměrná hloubka 730 m), rozloha 31 500 km². Najdeme jej v tektonické proláklině na jihu východní Sibiře. Obsahuje asi 18 % světových zásob pitné vody na Zemi (21 670 km³), což je tolik, jako Velká kanadská jezera dohromady. Napájí ho 336 řek, ale vytéká jenom jediná Angara.
Nejvýše položené splavné jezero: Titicaca (Jižní Amerika / Peru, Bolívie) - leží v nadmořské výšce 3 810 m, maximální hloubka je 304 m.
Největší soustředění jezer: Finská jezerní plošina (Evropa / Finsko) - více než 60 tisíc jezer a jezírek hustě propojených řekami tvoří rozsáhlý vodní systém. Finskou jezerní plošinu vytvořil pleistocénní ledovec. Jezera pokrývají 9 % území Finska.